1. 2. 2024 se uskutečnil Kulatý stůl ke vzdělávání vícejazyčných dětí pod záštitou vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, kde jsme spolu s akční skupinou mladých lidí s migračními kořeny byli slyšet.
Akce se konala v rámci kampaně Náš hlas, jejímž cílem je upozornit na často neviditelné potřeby vícejazyčných dětí i jejich vyučujících.
Na kulatém stole jsme na datech i konkrétních příbězích ukázali, kde vidíme problém, co tím ztrácíme a jaká navrhujeme řešení. Zdůraznili jsme, že zásadní je změna paradigmatu – je důležité sledovat potřeby vícejazyčných dětí a díky tomu adresně a odstupňovaně podporovat jazykový rozvoj všech, kteří tu podporu potřebují. Zároveň jsme upozornili na důležitost podpory wellbeingu – dětí i vyučujících. Do diskuze se aktivně zapojili zástupci z Poslanecké sněmovny, Senátu, Úřadu vlády, MŠMT, Evropské komise a ředitel základní školy.
Děkujeme Vám za účast!
Po nastavení jazykové přípravy pro nově příchozí děti a žáky bez znalosti češtiny volali vyučující i expertky a experti na vzdělávání již dlouhé roky. Vloni se změnilo nastavení v povinném vzdělávání, letos přichází jazyková příprava i na SŠ. MŠMT připravilo vyhlášky, které tyto změny provádějí. Máme k nim připomínky a doporučení změn. Navrhovaná podoba totiž nepřinese do škol tolik potřebnou kvalitu a ani dostatečný rozsah. A to si z dlouhodobého hlediska nemůžeme dovolit. Udělejme změny pořádně! Pro Jazykovou přípravu máme také samostatná doporučení.
Změny v systému potřebuje i nastavení podpory pro vícejazyčné žáky, kteří mají kromě nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka ještě další speciální vzdělávací potřeby (SVP). Vyjasnění kompetencí školských poradenských zařízení, dostupná poradenská podpora pro školy a žáky, rozšíření školních poradenských pracovišť o další experty a také interdisciplinární expertíza jsou rovněž dlouhodobě poptávané a v tuto chvíli začíná být tato potřeba skutečně palčivá. Sestavili jsme Doporučení pro vícejazyčné žáky se SVP.
Příchod velkého množství mladých lidí po ukončení povinné školní docházky bez znalosti jazyka ještě více zdůraznilo problém, se kterým se ČR potýká již dlouhá léta. Tuto velice ohroženou skupinu mladých lidí nedokážeme podpořit při vstupu do středního vzdělávání, jednotné přijímačky je de facto vylučují ze studia na maturitních oborech. Pokud se tito žáci do škol nakonec dostanou, neudržíme je při studiu a oni nakonec ve značném počtu a s neúspěchem opouštějí vzdělávací systém. Od září do středních škol nenastoupí až několik tisíc mladých, kteří při přijímání neuspěli. Takové situaci ČR nikdy v minulosti nečelila, vždy se jednalo o maximálně tisíc mladých lidí. Na tuto situaci musí reagovat vláda dostatečným financováním, a především kraje organizačním zajištěním. Více informací najdete v pozičním dokumentu Podpora návratu nescholarizované vícejazyčné mládeže 15+ do vzdělávání.
Kraje mají klíčovou úlohu při podpoře začleňování vícejazyčných dětí a žáků. Často ale naráží na kapacity či nejasné kompetence. Ty jsme sepsali do checklistu. V současné situaci by měl být vyčleněn v každém kraji jeden koordinátor pro vzdělávání vícejazyčných žáků.
Počty dětí a žáků s cizí státní příslušností se v mateřských a základních školách každoročně zvyšují. Nezvyšuje se jen absolutní počet dětí a žáků, ale i jejich procentní zastoupení mezi všemi dětmi a žáky škol v ČR. Pouze na středních školách zůstává počet i procento žáků cizinců relativně neměnné. Celkově navštěvuje mateřské, základní a střední školy bezmála 48 tisíc dětí a žáků cizinců.
Počet dětí a žáků, které nemají dostatečnou znalost češtiny, tedy vyučovacího jazyka, systematicky nikdo nezjišťuje. Podle našich odhadů je na základních školách těchto dětí až 18 tisíc. Bez dostatečné jazykové podpory i podpory ve výuce nemají stejné šance jako rodilí mluvčí.
Český vzdělávací systém ale na tyto potřeby adekvátně nereaguje. Proto META situaci dlouhodobě monitoruje a navrhuje systémové změny, které by pedagogy podpořily při jejich práci s dětmi s OMJ, a ze kterých by profitovaly samotné děti.
Zajímá vás toto téma? Podívejte se na naše úvodní video kampaně Neznalost jazyka neomlouvá.
Další díly naleznete na stránce naší kampaně Neznalost jazyka neomlouvá.
Pravidelně monitorujeme, kolik je dětí a žáků cizinců na všech stupních škol. Zároveň zjišťujeme, kolik z nich potřebuje podporu rozvoje vyučovacího jazyka a kolik dalších dětí s OMJ ve školách je. Ve školním roce 2018/19 jsme připravili sérii infografik, které zmapovali počty žáků cizinců a odhadli také množství dalších žáků s odlišným mateřským jazykem. Mimo jiné tyto grafiky velmi dobře ukazují tendence nárůstu počtu žáků s OMJ ve školách a způsoby podpory, která se stále dostává jen ke zlomku z nich. Ukazují také úspěšnost žáků u důležitých státem organizovaných zkoušek. Součástí jednotlivých infografik jsou také systémové návrhy a vyčíslení nákladů navrhovaných opatření.
V roce 2019 jsme ve spolupráci se dvěma kraji (HMP a Plzeňským krajem) provedli šetření, oslovili jsme i školy v dalších dvou regionech. Na zprávě z tohoto šetření jsme následně spolupracovali s týmem projektu Škola jako integrační partner Sociologického ústavu AV ČR, ve kterém vzniká monitorovací nástroj na pravidelný sběr těchto dat.
V roce 2020 jsme představili situaci žáků s OMJ na konferenci Neznalost jazyka neomlouvá?! a aktualizovali infografiky k situaci v základních a středních školách.
Jednotná přijímací zkouška (JPZ) a státní podoba maturitní zkoušky (ZMZ) jsou pro žáky bez dostatečné znalosti vyučovacího jazyka velkou překážkou. Data k úspěšnosti žáků s OMJ nejsou dostatečná. Pravidelně zjišťujeme od CERMATu, jak uspěli žáci, co si žádají o úpravy podle § 20 ŠZ, odst. 4. To je ale jen zlomek z žáků, kteří mají nedostatečně osvojený vyučovací jazyk. Konkrétně se u JPZ jedná o uchazeče, co přichází přímo ze zahraniční školy a požádali si o odpuštění testu z češtiny, data se tedy vážou k úspěšnosti z matematiky. Nikdo nezjišťuje, jak jsou žáci s nedostatečně osvojeným vyučovacím jazykem úspěšní z češtiny. Přitom ze samotné podstaty testu, který ověřuje jazykové kompetence rodilých mluvčích, včetně znalosti jazykovědy, pravidel a literatury, je zřejmé, že mohou být ohroženi neúspěšností.
Graf ukazuje, že i úspěšnost v matematice je problematická. Analyzovaly jsme testy z matematiky a českého jazyka a poukázali na problematické úlohy, instrukce a způsoby ověřování znalostí.
V období konání maturitních a přijímacích zkoušek v roce 2020 jsme vedli na Facebooku a Twitteru informační kampaň #neznalostjazykaneomlouva. Zaměřovala se na problematické stránky těchto důležitých zkoušek z perspektivy dětí a žáků s OMJ. Pomocí příkladů z praxe, analýz, ukázek testů či příběhů našich klientů jsme ukázali komplikovanou realitu žáků z ciziny a zároveň jsme i navrhli řešení v podobě systémových změn. Cílem kampaně bylo prostřednictvím sociálních sítí a specializovaných médií apelovat na odbornou veřejnost, aby se začala o téma, které je dlouhodobě zanedbávané zákonodárci, více zajímat, diskutovat o něm a usilovat o jeho další progresi. V roce 2021 opět toto téma propagovali prostřednictvím video kampaně stejnojmenného claimu. Videa najdete zde: Neznalost jazyka neomlouvá | META, o.p.s. (meta-ops.eu)
Dlouhodobě dáváme systémové návrhy na potřebné změny. Začali jsme již v roce 2014, kdy jsme vydali komplexní systémová doporučení v 8 oblastech. Na jejich formulaci spolupracovalo přes 100 odborníků a aktérů vzdělávání. V roce 2018 jsme vydali systémová doporučení orientovaná zejména na rozvoj jazykové přípravy a podpory žáků bez (dostatečné) znalosti vyučovacího jazyka.
V roce 2020 jsme podali na MŠMT a poslali dalším klíčovým aktérům podnět k zavedení přípravného kurzu před vstupem na SŠ. Jedná se o ohroženou kategorii žáků s OMJ, kteří nemají dostatečně nebo vůbec osvojený vyučovací jazyk. Je pravděpodobné, že neprojdou jednotnou přijímací zkouškou, a pokud ano, jsou vysoce ohroženi školní neúspěšností.
Poslancům školského výboru Poslanecké sněmovny jsme při změně ŠZ shrnuli potřebné změny legislativy. Ke konci roku 2020 jsme také reagovali na kontroverzní návrh změny vyhlášky 27/2016 Sb. otevřeným dopisem ministrovi školství. Stejným způsobem jsme reagovali také na návrh systému jazykové přípravy v povinném vzdělávání, který MŠMT prezentovalo na konferencích v říjnu 2020. Otevřený dopis ministrovi jsme doplnili o infografiku shrnující pro a proti návrhu a jeho možné dopady. MŠMT na náš společný apel v otevřeném dopise nakonec přehodnotilo svůj návrh. Reakce zástupců MŠMT, vč. ministra Roberta Plagy, si můžete přečíst zde.
Na začátku roku 2021 jsme již po třetí vydali systémová doporučení k zajištění rovných příležitostí ve vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Dokument Strategické cíle pro jazykovou přípravu a rovné příležitosti pro roky 2021–2022 může klíčovým aktérům vzdělávací politiky sloužit jako vodítko při naplňování rovných příležitostí právě pro děti a žáky s migrační zkušeností. Umožní rozvinout jejich vícejazyčnost a vzdělávací potenciál, ale zároveň s tím učiní školy otevřenější, férovější a rozmanitější.
Napište nebo zavolejte.
media@meta-ops.cz
+420 608 863 915