Prosazujeme změny

Infosheets

28.2.2020

Inkluze dětí s OMJ
začíná jazykem
a vzděláním

Prosazujeme změny

Počty dětí a žáků s cizí státní příslušností se v mateřských a základních školách každoročně zvyšují. Nezvyšuje se jen absolutní počet dětí a žáků, ale i jejich procentní zastoupení mezi všemi dětmi a žáky škol v ČR. Pouze na středních školách zůstává počet i procento žáků cizinců relativně neměnné. Celkově navštěvuje mateřské, základní a střední školy bezmála 48 tisíc dětí a žáků cizinců.

Počet dětí a žáků, které nemají dostatečnou znalost češtiny, tedy vyučovacího jazyka, systematicky nikdo nezjišťuje. Podle našich odhadů je na základních školách těchto dětí až 18 tisíc. Bez dostatečné jazykové podpory i podpory ve výuce nemají stejné šance jako rodilí mluvčí.

Český vzdělávací systém ale na tyto potřeby adekvátně nereaguje. Proto META situaci dlouhodobě monitoruje a navrhuje systémové změny, které by pedagogy podpořily při jejich práci s dětmi s OMJ, a ze kterých by profitovaly samotné děti.

Sledujeme situaci dětí a žáků s OMJ ve školách

Pravidelně monitorujeme, kolik je dětí a žáků cizinců na všech stupních škol. Zároveň zjišťujeme, kolik z nich potřebuje podporu rozvoje vyučovacího jazyka a kolik dalších dětí s OMJ ve školách je. Ve školním roce 2018/19 jsme připravili sérii infografik, které zmapovali počty žáků cizinců a odhadli také množství dalších žáků s odlišným mateřským jazykem. Mimo jiné tyto grafiky velmi dobře ukazují tendence nárůstu počtu žáků s OMJ ve školách a způsoby podpory, která se stále dostává jen ke zlomku z nich. Ukazují také úspěšnost žáků u důležitých státem organizovaných zkoušek. Součástí jednotlivých infografik jsou také systémové návrhy a vyčíslení nákladů navrhovaných opatření.

V roce 2019 jsme ve spolupráci se dvěma kraji (HMP a Plzeňským krajem) provedli šetření, oslovili jsme i školy v dalších dvou regionech. Na zprávě z tohoto šetření jsme následně spolupracovali s týmem projektu Škola jako integrační partner Sociologického ústavu AV ČR, ve kterém vzniká monitorovací nástroj na pravidelný sběr těchto dat.

V roce 2020 jsme představili situaci žáků s OMJ na konferenci Neznalost jazyka neomlouvá?! a aktualizovali infografiky k situaci v základních a středních školách.

Monitorujeme jednotné zkoušky

Jednotná přijímací zkouška (JPZ) a státní podoba maturitní zkoušky (ZMZ) jsou pro žáky bez dostatečné znalosti vyučovacího jazyka velkou překážkou. Data k úspěšnosti žáků s OMJ nejsou dostatečná. Pravidelně zjišťujeme od CERMATu, jak uspěli žáci, co si žádají o úpravy podle § 20 ŠZ, odst. 4. To je ale jen zlomek z žáků, kteří mají nedostatečně osvojený vyučovací jazyk. Konkrétně se u JPZ jedná o uchazeče, co přichází přímo ze zahraniční školy a požádali si o odpuštění testu z češtiny, data se tedy vážou k úspěšnosti z matematiky. Nikdo nezjišťuje, jak jsou žáci s nedostatečně osvojeným vyučovacím jazykem úspěšní z češtiny. Přitom ze samotné podstaty testu, který ověřuje jazykové kompetence rodilých mluvčích, včetně znalosti jazykovědy, pravidel a literatury, je zřejmé, že mohou být ohroženi neúspěšností.

Graf ukazuje, že i úspěšnost v matematice je problematická. Analyzovaly jsme testy z matematiky a českého jazyka a poukázali na problematické úlohy, instrukce a způsoby ověřování znalostí.

V období konání maturitních a přijímacích zkoušek jsme vedli na Facebooku a Twitteru kampaň #neznalostjazykaneomlouva. Zaměřovala se na problematické stránky těchto důležitých zkoušek z perspektivy dětí a žáků s OMJ. Pomocí příkladů z praxe, analýz, ukázek testů či příběhů našich klientů jsme ukázali komplikovanou realitu žáků z ciziny a zároveň jsme i navrhli řešení v podobě systémových změn. Cílem kampaně bylo prostřednictvím sociálních sítí a specializovaných médií apelovat na odbornou veřejnost, aby se začala o téma, které je dlouhodobě zanedbávané zákonodárci, více zajímat, diskutovat o něm a usilovat o jeho další progresi.

Navrhujeme systémové změny

Dlouhodobě dáváme systémové návrhy na potřebné změny. Začali jsme již v roce 2014, kdy jsme vydali komplexní systémová doporučení v 8 oblastech. Na jejich formulaci spolupracovalo přes 100 odborníků a aktérů vzdělávání. V roce 2018 jsme vydali systémová doporučení orientovaná zejména na rozvoj jazykové přípravy a podpory žáků bez (dostatečné) znalosti vyučovacího jazyka.

V roce 2020 jsme podali na MŠMT a poslali dalším klíčovým aktérům podnět k zavedení přípravného kurzu před vstupem na SŠ. Jedná se o ohroženou kategorii žáků s OMJ, kteří nemají dostatečně nebo vůbec osvojený vyučovací jazyk. Je pravděpodobné, že neprojdou jednotnou přijímací zkouškou, a pokud ano, jsou vysoce ohroženi školní neúspěšností.

Poslancům školského výboru Poslanecké sněmovny jsme při změně ŠZ shrnuli potřebné změny legislativy. Ke konci roku 2020 jsme také reagovali na kontroverzní návrh změny vyhlášky 27/2016 Sb. otevřeným dopisem ministrovi školství. Stejným způsobem jsme reagovali také na návrh systému jazykové přípravy v povinném vzdělávání, který MŠMT prezentovalo na konferencích v říjnu 2020. Otevřený dopis ministrovi jsme doplnili o infografiku shrnující pro a proti návrhu a jeho možné dopady. MŠMT na náš společný apel v otevřeném dopise nakonec přehodnotilo svůj návrh. Reakce zástupců MŠMT, vč. ministra Roberta Plagy, si můžete přečíst zde.

Na začátku roku 2021 jsme již po třetí vydali systémová doporučení k zajištění rovných příležitostí ve vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Dokument Strategické cíle pro jazykovou přípravu a rovné příležitosti pro roky 2021–2022 může klíčovým aktérům vzdělávací politiky sloužit jako vodítko při naplňování rovných příležitostí právě pro děti a žáky s migrační zkušeností. Umožní rozvinout jejich vícejazyčnost a vzdělávací potenciál, ale zároveň s tím učiní školy otevřenější, férovější a rozmanitější.