Legislativa

Legislativa

Právo na vzdělání patří mezi základní lidská práva, vyplývající z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, z Úmluvy o právech dítěte a z dalších závazných dokumentů. Toto právo je nutno uplatňovat vůči všem dětem včetně cizinců.

Součástí ústavního pořádku je i Listina základních práv a základních svobod, kde se v čl. 33 odst. 1 přiznává každému právo na vzdělání (právo na bezplatné vzdělání se však týká pouze občanů ČR). Celá řada mezinárodních smluv pak zaručuje rovné právo na vzdělání, a to bez ohledu na právní postavení jednotlivce (Úmluva o právech dítěte, Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod – čl. 2, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech – čl. 13).

Úmluva o právech dítěte v čl. 28 odst. 1 zavazuje Českou republiku činit základní vzdělání povinným a bezplatně dostupným pro všechny, tedy každému dítěti, bez jakékoliv diskriminace na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického či jiného smýšlení, národnostního, etnického nebo sociálního původu, majetku, tělesné nebo dušení nezpůsobilosti, rodu a jiného postavení dítěte nebo jeho či jejich rodičů nebo zákonných zástupců.

§ 20 odst. 2 písm. a) školského zákona zajišťuje rovný přístup žákům plnícím povinnou školní docházku v základních školách, nižších stupních gymnázií a odpovídajících ročnících konzervatoře, jak k základnímu vzdělávání, tak ke školnímu stravování a školským službám. Tento rovný přístup je zaručen všem dětem bez ohledu na to, z jaké země pocházejí, a to i v případech, kdy není prokázána legalita pobytu dětí na našem území.

Ke střednímu vzdělávání mají zajištěný přístup za stejných podmínek jako občané ČR i všichni cizinci, kteří na území ČR pobývají legálně (viz § 20 odst. 2 písm. c) školského zákona).

K předškolnímu, základnímu uměleckému a jazykovému vzdělávání a školským službám mají cizinci, kteří nejsou občany EU nebo jejich rodinnými příslušníky, zajištěn přístup za stejných podmínek jako státní občané ČR za podmínky, že na našem území mají oprávnění k pobytu na území ČR delší než 90 dnů, popřípadě pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky za účelem výzkumu, azylanty, osobami požívajícími doplňkové ochrany, žadateli o udělení mezinárodní ochrany nebo osobami požívajícími dočasné ochrany (viz § 20 odst. 2 písm. d) školského zákona).

V legislativě se stále používá termín žáci cizinci (např. § 20 školského zákona). Nicméně nárok na podporu z § 16 (podpůrná opatření) mají i ostatní žáci, kteří nemají dostatečnou znalost jazyka a mají české občanství apod. Tyto žáky pak nazýváme výstižnějším termínem vícejazyčné děti a vícejazyční žáci.