Znalost češtiny je základním předpokladem akademického úspěchu

Na problematiku dětí s OMJ se zaměřilo setkání odborníků na konferenci v Brně, která se konala pod záštitou ombudsmanky Anny Šabatové a neziskové organizace META, o.p.s. Hlavním cílem konference bylo apelovat na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby zavedlo funkční systém jazykového vzdělávání dětí, který je nejdůležitějším předpokladem úspěšné inkluze dětí s OMJ. Podle slov A. Šabatové „Systém nemá jasnou koncepci, školám chybí podpora a není sjednocen rozsah a obsah jazykové přípravy těchto žáků.”

Úskalí současné podpory
V současnosti mohou děti s cizí státní příslušností využít bezplatnou jazykovou přípravu, která je určená především pro poslední ročníky MŠ a všechny ročníky ZŠ (minimálně 70 vyučovacích hodin). Ve skutečnosti však čerpání nefunguje tak, jak by mělo. Školy musí žádat o podporu přes časově omezené rozvojové programy a to se jim ve většině případů nevyplácí při nízkém počtu žáků cizinců kvůli malé finanční alokaci. Běžnou praxí je, že škola poskytne žákovi pouze 1 hodinu týdně odpoledne, což je nedostačující, zejména pro akademickou úroveň jazyka. Podle odborníků si děti a žáci s OMJ osvojí běžnou komunikační úroveň jazyka přibližně za dva roky, zatímco osvojení akademického jazyka vyžaduje minimálně 5 let. Akademický jazyk zahrnuje mnoho odborných výrazů, ale i složitějších frází. Například analýza učebnic pro 2. ročník ZŠ ukázala, že učebnice obsahují až 3000 slov a některá se v nich objevila pouze jednou. Což jejich osvojení nepomáhá. „Pro úspěšné osvojení jazyka je potřeba zavést výuku češtiny jako druhého jazyka a stanovit minimální slovní zásobu.” navrhuje Pavlína Vališová z organizace META, o.p.s. Výuka druhého jazyka ale vyžaduje opravdu velké množství času. Ve Finsku se například žáci učí finštinu jako druhý jazyk po celý školní rok ihned po nástupu do školy, následuje pak šest let výuky finštiny v rozsahu 3 hodin týdně. Školy je mimo jiné podporují i v zachování jejich mateřského jazyka.

Druhou variantu podpory v ČR tvoří tzv. podpůrná opatření poskytnutá na základě doporučení školského poradenského zařízení. Výhodou oproti předchozímu modelu je, že se vztahují na všechny žáky s nedostatečnou znalostí češtiny bez ohledu na občanství. Z podpůrných opatření vychází nárok na 1 hodinu výuky češtiny týdně na mateřských školách a 3 hodiny na základních a středních školách. V praxi je však velmi problematické doporučení k češtině od školního poradenského zařízení vůbec získat. Analýza dat z MŠMT ukázala, že tuto podporu čerpá v ČR jen zlomek dětí, které by ji potřebovaly. „Podpora by měla být nárokována na základě jazykové diagnostiky dětí, které neumí česky. Situaci by velmi zjednodušilo, kdyby v každém regionu existovalo poradenské zařízení přímo pro žáky s OMJ, spadající pod školský systém. Ještě jednodušší by bylo, kdyby podpora v jazyce byla poskytována jen na základě jazykové diagnostiky realizované školou samotnou.” Doporučuje Kristýna Titěrová z organizace META, o.p.s.

Největším nedostatkem současného systému výuky češtiny jako druhého jazyka je tedy dvojkolejnost a nejednotnost – podpora je definována dvěma paragrafy. V prvním případě směřuje jen k cizincům a organizuje se nejčastěji v rámci odpoledního vyučování (§20). A ve druhém se zaměřuje na všechny žáky bez dostatečné znalosti češtiny v době dopolední výuky (§16). Dalším problémem je přetrvávající nedostatečný objem financí, který neumožňuje intenzivní formu podpory, a komplikace spojené se získáním doporučení ze ŠPZ. (dle §16.)

Data o podpoře výuky češtiny dětí a žáků s OMJ
Kristýna Titěrová, programová ředitelka organizace META, o.p.s., představila na konferenci aktuální data, která ukazují situaci dětí a žáků s OMJ. Počet cizinců se v mateřských školách téměř zdvojnásobil, na základních školách vyrostl o 1/3 a na středních školách zůstal nezměněný (podle statistik MŠMT). Aktuálně mateřskou školu navštěvuje přibližně 15 tisíc dětí, které potřebují rozvoj českého jazyka, ale pouze 600 z nich, tj. 5% systémovou podporu skutečně získá. I takto nízká čísla jsou však dvojnásobná oproti loňskému roku. Například základní školu navštěvuje přibližně 20,6 tisíc žáků s potřebou výuky českého jazyka, podporu opět získává pouze 26% z nich. Dětem s nulovou znalostí češtiny školy podle šetření, které META uskutečnila v roce 2019, nejčastěji nabízí pedagogickou intervenci, nebo odpolední kroužek v rozsahu 1 hodiny výuky týdně. Při takovém tempu výuky je dosažení akademické úrovně do 5 let téměř nemožné. Zvláště před přechodem ze základní na střední školu je klíčové období, které si žádá intenzivní výuku češtiny, aby se šance dětí s OMJ u přijímacích zkoušek alespoň částečně vyrovnaly jejich českým vrstevníkům. Pravděpodobně je to také jedním z důvodů, proč se na středních školách počet žáků s OMJ nezvyšuje. „Žákovi cizinci, který není dostatečně podpořen pro začlenění do vzdělávání, hrozí v dospělém věku nezačlenění do společnosti, což může vést k různým sociálně-patologickým jevům.“ dodává Alice Kourkzi z Národního pedagogického institutu ČR.

Úleva u zkoušek
O úlevu u přijímacích zkoušek si mohou žádat uchazeči, kteří absolvovali základní vzdělání v cizině. Pro ostatní žáky bez dostatečné znalosti češtiny platí stejná pravidla jako pro rodilé mluvčí. Jedná se o žáky, kteří chodili do české základní školy po dobu několika měsíců až let, ale stále nedosahují jazykové úrovně rodilého mluvčího. Čeští žáci mají tedy nejen přirozený náskok, ale navíc se v češtině vzdělávali celých devět let. Podobná situace nastává i u maturity. Automatickou úlevu, jako je více času na zpracování zadání či slovník, mají jen ti, kteří pobývali v ČR kratší dobu než čtyři roky. Ani tak jim to nestačí. Nedostatečné úlevy mohou přispívat k faktu, že střední školu řádně neabsolvuje 6 žáků cizinců z 10, což je dvojnásobný počet oproti českým žákům SŠ. Dokonce i talentovaní cizojazyční žáci na to doplácí. Omezuje to jejich možnosti studia na vysoké škole a nerozvíjí plně jejich potenciál.

Připravované změny v legislativě
MŠMT na konferenci představilo chystané změny, které vejdou v platnost od začátku roku 2021. Přínosné budou zejména pro žáky, kteří nově nastoupí k plnění povinné školní docházky. Každý z nich získá nárok na základě jazykové diagnostiky absolvovat výuku v češtině v rozsahu 100-400 vyučovacích hodin. Tato výuka bude probíhat na krajem jmenovaných školách v době běžné výuky v rámci území obcí s rozšířenou působností. Financovaná bude z rezerv krajských úřadů. Ministerstvo zatím systém blíže neupřesnilo, stále je ve fázi příprav. V NPI ČR se připravuje jazyková diagnostika, na jejímž základě bude čeština žákovi přiznána. Odborníci také připravili kurikulum češtiny jako druhého jazyka, které bude součástí RVP.

Nastíněný záměr zástupců MŠMT byl v rámci panelové diskuze podpořen. Kritiku naopak sklidila úzce vymezená cílová skupina nově vzniklého systému, protože opakovaně nezohledňuje velkou skupinu dětí, které navzdory českému státnímu občanství česky neumí. MŠMT zatím tyto žáky do podpory zahrnout neplánuje, vyžadovalo by to totiž změnu legislativy.

Vize vzdělávacího systému neziskové organizace META, o.p.s.
Organizace META, o.p.s. působí v oblasti integrace cizinců od roku 2004. Zaměřuje se především na podporu cizinců v oblasti vzdělávání a pracovního uplatnění a zároveň na podporu pedagogů, kteří cizince vzdělávají. Za dobu své existence pomohla nejen několika tisícům dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem, ale také stovkám učitelů všech stupňů škol. Pro pedagogy již více než 10 let spravuje portál www.inkluzivniskola.cz a nabízí akreditované vzdělávání. Činnost METY postupně vyústila do prosazování rovného přístupu ve vzdělávání, jemuž lze jít naproti zavedením následujících systémových změn:

• Každé dítě bez ohledu na občanství by mělo mít nárok na intenzivní výuku češtiny jako druhého jazyka a následnou dlouhodobou jazykovou podporu.
• Podpora by měla být nárokována na základě jazykové diagnostiky dětí, které neumí česky (ideálně bez zbytečného odkladu vyšetřením v ŠPZ).
• Intenzivní výuka češtiny jako druhého jazyka by měla trvat minimálně půl roku po nástupu na základní školu a nejlépe jeden rok před střední školou.
• Po intenzivní výuce češtiny musí následovat nejméně pět let výuky češtiny jako druhého jazyka (v rozsahu 3 hodin týdně) a inkluze v běžné výuce.
• Každý učitel je zároveň učitelem jazyka (finská změna kurikula).
• Poradenská zařízení specializující se na žáky s OMJ by měla být zavedena v každém regionu.
• Měly by se upravit přijímací a maturitní zkoušky tak, aby zjišťovaly úroveň jazyka. Získali bychom informace o tom, zda je žák připraven pokračovat na střední či vysokou školu, nebo naopak potřebuje intenzivní kurz.
• Zároveň je nutné zachovat individuální plán výuky a asistenta pedagoga.
• Změny by se měly zavádět rychleji, systémově a komplexněji. A na všech stupních škol, včetně středních.Tiskovou zprávu, jednotlivé prezentace přednášejících a videozáznamy z konference Neznalost jazyka neomlouvá?! naleznete zde.