Mezinárodní konference „Dlouhodobá podpora žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) jako prevence školní neúspěšnosti“ pořádaná organizací META, o.p.s. a pod záštitou Magistrátu hl. m. Prahy se uskutečnila 22. října 2020 formou živého vysílání z Prostoru39 na Praze 3. Hlavním cílem konference bylo poukázat na situaci žáků s OMJ a porovnat české a zahraniční zkušenosti s jejich dlouhodobou podporou. Posluchači se dozvěděli jak o různorodých způsobech a modelech podpory žáků s OMJ, tak i o novém systému MŠMT ČR a jeho strategii pro podporu žáků s cizí státní příslušností.
Bohatý celodenní program zahrnoval vystoupení deseti odborníků, kteří mají s procesem úspěšného začlenění značné zkušenosti. Zástupkyně MHMP Mariana Čapková při zahájení konference připomenula nelehkou situaci žáků s OMJ i pedagogů, kteří s nimi pracují, vyzdvihla praktické zkušenosti a důležitost zapojení neziskového sektoru a také podpořila myšlenku, že by za systémovost a udržitelnost problematiky měl zodpovídat stát.
Jak to vidíme my?
„Počáteční intenzivní jazyková příprava není vše a umět konverzovat ke školnímu úspěchu nestačí!“ zdůrazňují Magdalena Hromadová a Karolina Dohnalová za organizaci META v prvním příspěvku konference. Představily třístupňový model podpory, využívající již existující podpůrná opatření, ale i systémové nástroje, které zatím v českém vzdělávání chybí. Doporučily též školám spolupráci s učiteli češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) a dvojjazyčnými asistenty pedagogů (DAP) jakožto efektivními nástroji pro podporu žáků s OMJ.
Záznam příspěvku naleznete zde.
Inspirujme se mateřskými školami našich sousedů
Ranní blok byl zakončen inspirativním příspěvkem z kontextu předškolního vzdělávání od Barbory L. Stralczynské, která působí na Katedře preprimární a primární pedagogiky na PedF UK. „Jazyková podpora předškolní úrovně je oproti ČR v mnohých zemích EU již na národní úrovni,“ podotkla. Zmínila zavedené praxe ze zahraničí pro zvýšení inkluze a podpory multikulturalismu, jako je vytvoření prostředí explicitně respektující rozmanitost jazyků, kulturních zvyků a náboženství. Velký pozitivní ohlas měly konkrétně například jazykové koutky s pomůckami, použití mateřského jazyka v prostorách školy nebo i dokonce při zpěvu přání k narozeninám.
Záznam příspěvku naleznete zde.
Co očekávat od nového systému MŠMT ČR
V druhém dopoledním bloku Svatopluk Pohořelý z MŠMT ČR představil návrh nového systému podpory žáků s OMJ, který vskutku vyvolal největší vlnu dotazů. Příspěvek oznámil záměr MŠMT nastavit nově organizaci, financování a rozsah jazykové přípravy žáků s cizí státní příslušností v povinném vzdělávání. Zároveň s tím připravilo NPI ČR diagnostický nástroj a kurikulum ČDJ, které budou sloužit jako vodítko pro pedagogy. Předpokládaná úplná účinnost nového systému je od října roku 2021. Jelikož nový systém vyvolává řadu otázek, plánuje META společně s MŠMT zorganizovat kulatý stůl přímo k novému systému na přelomu února a března roku 2021.
Záznam příspěvku naleznete zde.
Systém podpory našeho rakouského souseda
Za rakouské spolkové Ministerstvo školství, vědy a výzkumu v následujícím příspěvku vystoupil Andreas Stockhammer. Představil nový model rakouského systému podpory výuky německého jazyka, který je také členěn do tří na sebe navazujících stupňů, od nejintenzivnějšího po podporu jazyka přímo ve výuce. Jako důležitou součást systému zmínil diagnostické nástroje, které monitorují a analyzují kompetence žáků v jazyce. Vyzdvihoval důležitost podpory rychlého a intenzivního osvojení německého jazyka a rozvoje akademické slovní zásoby pro zvládání školních předmětů.
Záznam příspěvku naleznete zde.
Když se do toho opře ředitel
Ondřej Lněnička, ředitel ZŠ prof. Švejcara, ukončil dopolední blok svými zkušenostmi z praxe. K efektivnímu začleňování žáků s OMJ se mu osvědčilo vytvoření pozice koordinátora vzdělávání cizinců, výuka ČDJ místo běžné výuky u začátečníků a odpolední doučování pro pokročilejší žáky. Přímo ve výuce pak využívání DAP, vizuálních pomůcek, výuka metodou „škola hrou“ – hraní pexesa nebo slovního fotbalu. I přes dosavadní úspěchy se začleňováním žáků s OMJ upozorňuje, že největší kámen úrazu stále leží v chybějící systémové podpoře státu.
Záznam příspěvku naleznete zde.
Individuální přístup pomáhá
Odpolední blok zahájila Lucie Sichingerová, která působí jako koordinátorka vzdělávání cizinců na základní škole v Plzni. Inspirovala individuálním plánem pedagogické podpory, exkluzivními pracovními listy s ohledem na kompetence žáků s OMJ, využíváním digitálních překladačů nebo interaktivních tabulí při lekcích. „Pomáhají dokonce i referáty o rodných zemích žáků. Třída se dozví něco o spolužákovi s OMJ, kterému když se po prezentaci zatleská, tak zase o něco víc vykvete,“ doplňuje paní Sichingerová. Důležité je podle ní také udělat co nejvíce pro to, aby zapadli do kolektivu, jinak se cítí jako jiní a osamělí. Doporučuje, aby školy dělaly s žáky s OMJ pravidelné individuální evaluace, při kterých dochází k ohodnocení progresu rozvoje jazyka i začlenění do kolektivu.
Záznam příspěvku naleznete zde.
Zdravme všemi jazyky žáků ve třídě
Dalšími speciálními hosty byly doktorka Jenni Alisaari, která působí jako pedagožka a výzkumnice na katedře Vzdělávání učitelů na Univerzitě v Turku, ve Finsku, a také její kolegyně Heli Vigren, učitelka finštiny jako druhého jazyka. Zajisté inspirativním příspěvkem byla praktická ukázka její práce s pedagogy, zejména kladený důraz na podporu mateřského jazyka žáků a směřování k funkční vícejazyčnosti na školách. Za zmínku stojí praktikování pozdravů na začátku hodiny ve všech mateřských jazycích žáků s OMJ ve třídě, které vyvolalo vskutku velký pozitivní ohlas ze strany diváků.
Odkaz na záznam příspěvku naleznete zde.
Jak podporou žáků s OMJ vyhrajeme my
Poslední očekávaný příspěvek byl od světově uznávaného profesora z Torontské univerzity Jima Cumminse, který se dlouhodobě věnuje osvojování druhého jazyka u žáků s OMJ. Na konferenci popsal šest doporučení k dosažení vícejazyčnosti na školách a zároveň i k posílení pocitu vlastní hodnoty žáků s OMJ:
1) Nabídnout žákům dodatečnou podporu k porozumění jazyku a ovládnutí jazykové produkce (např. vizuální pomůcky, fotografie, diagramy…).
2) Posílit povědomí o důležitosti akademického jazyka ve všech typech předmětů.
3) Během studia zapojovat vícejazyčnost žáků (např. aby psali referáty nejprve ve svém rodném jazyce, poté ho přeložili do druhého jazyka…).
4) Co nejvíce angažovat žáky ve čtení a psaní v rodném jazyce.
5) Posílit identitu žáků a navýšit jejich znalosti ohledně kultury a jazyka jejich komunit.
6) Posílit povědomí o potenciálu využití jejich jazyků k akademické a intelektuální práci.
Důležité je, aby žáci byli podporování v jejich vícejazyčnosti, byli kompetentní ve svém mateřském jazyce a zároveň měli možnost rozvíjet i jazyk druhý. Podle Cumminse se díky tomu žák stane kvalitním vícejazyčným jedincem, který má v dospělosti mnohem větší potenciál být společnosti prospěšný.
Záznam jeho příspěvku naleznete zde.
Obsah celé konference směřoval k tomu, aby se český vzdělávací systém, který se v současné chvíli začíná více věnovat rozvoji výuky češtiny jako druhého jazyka, inspiroval zahraničními zkušenostmi a posunul tak pozornost také k rozvoji akademického jazyka a vícejazyčnosti. „Rakouský systém podporuje žáky s OMJ intenzivní přípravou jazyka po dobu jednoho roku separátně a finský kombinuje podporu intenzivní výuky s inkluzí do vybraných předmětů. Oba pak na počáteční intenzivní jazykovou přípravu navazují dlouhodobější inkluzí do výuky, včetně podpory rozvoje druhého jazyka a vícejazyčnosti. Myslím si, že Česko bude nejspíše činit podobné kroky a kombinovat obě strategie – intenzivní jazykovou přípravu spolu s dlouhodobou inkluzí do běžné výuky,“ dodává programová ředitelka METY Kristýna Titěrová.
Související články:
“Vzdělávání vícejazyčných žáků”, Jim Cummins, Univerzita v Torontu, Kanada
Níže naleznete odkaz na celý záznam konference v angličtině.
Link for recorded live stream in English.
V návaznosti na návrh MŠMT ředitelé škol a vzdělávacích organizací se připojilo k otevřenému dopisu ministrovi školství. Reakci na dopis ministra Roberta Plagy z 15. prosince naleznete zde a reakci náměstka Kováře z 14. prosince zde.
Kontakt pro média:
Kristýna Titěrová, programová ředitelka, 771 153 555, titerova@meta-ops.cz
Konference byla financovaná z prostředků hlavního města Prahy z „Programu v oblasti podpory aktivit integrace cizinců na území hl. m. Prahy pro rok 2020“
.