Nedostupnost jazykové přípravy – V současnosti mají vícejazyční žáci a žákyně nárok na podporu pouze na základě kritérií jako státní příslušnost, délka pobytu v ČR a vzdělávání v české škole, příp. typ pobytu. To ale znamená, že se podpora nedostává všem, kdo ji opravdu potřebují, navíc není dostatečně dlouhodobá a systematická. Problém je stále také připravenost škol vzdělávat vícejazyčné děti. Dostupná podpora chybí na všech stupních škol, z nároku na jazykovou přípravu jsou neopodstatněně vyloučeni občané ČR a nejmenší děti v mateřských školách. Středoškoláci ji získali dočasně kvůli válce, ve školském zákoně však ještě zakotvena není. Jen obtížně dosažitelná je dlouhodobá podpora v podobě podpůrných opatření podle §16 školského zákona, která je závislá na doporučení školského poradenského zařízení. Důsledkem těchto nedostatků je školní neúspěšnost i předčasné odchody ze vzdělávání tisíců dětí.
Zásadním způsobem chybí podpora při přestupu mezi základní a střední školou – ve vzdělávacím systému není zakotvena jazyková příprava pro nově příchozí mládež s ukončenou povinnou školní docházkou, chybí sociální podpora a poradenství, vč. terénní práce s ohroženou mládeží, není kariérové poradenství – tisíce vícejazyčných mladých lidí proto v Česku vůbec nenastoupí na SŠ, nebo ji opustí v prvních ročnících vzdělávání.
Jednotné přijímací zkoušky diskvalifikují vícejazyčné uchazeče – zkouška je koncipovaná jako obtížný rozřazovací test pro rodilé mluvčí. Těm většina vícejazyčných žáků nemůže konkurovat. Nemohou se pak dostat na střední školu odpovídající jejich studijnímu potenciálu a mnoho z nich končí svou vzdělávací dráhu předčasně či studují obory bez motivace, a tudíž často neúspěšně.
Podoba státní maturity z českého jazyka a literatury diskriminuje vícejazyčné žáky s omezenou znalostí češtiny, umožňuje úlevy pouze některým vícejazyčným žákům a i tak nedostatečně. Tím zásadně komplikuje úspěšné dokončení středoškolského studia i nadaným žákům.
Mnoho vícejazyčných dětí čelí psychosociálním potížím (nejen) ve škole, protože nedostaly podporu při začleňování, v souvislosti s migrační či dokonce válečnou zkušeností nebo při řešení své kulturní rozkročenosti. Školám i poradenským zařízením dělá stále potíže podpora těchto dětí při kombinaci jazykové bariéry a další speciální vzdělávací potřeby.
V mnoha lokalitách se nedostatečně koordinují a řeší kapacity škol, a některé děti ve věku povinné školní docházky se proto nedaří umístit do základních škol. Skokový nárůst počtu ukrajinských žáků ve školách v posledních letech měl v některých oblastech za následek zřizování tzv. segregovaných tříd nebo dokonce škol složených pouze z ukrajinských žáků, což je pro úspěšné začlenění do vzdělávacího systému a školní úspěšnost těchto dětí nežádoucí. Od září 2024 byla zrušena možnost vytvářet nově segregované třídy a je třeba napnout úsilí k začlenění všech současných i nově příchozích žáků do běžných tříd.
O potřebách vícejazyčných dětí a jejich vyučujících i poskytované podpoře chybí potřebná data. Nemůžeme tak sledovat školní úspěšnost ani kvalitu poskytovaných intervencí.