Letošní mezinárodní konferenci pojala META zeširoka a představila vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem pohledy mnoha jeho aktérů. Všechny příspěvky provázela myšlenka vracející nás k samotné podstatě úspěšného začlenění a tou je psychika dítěte, ohled na jeho základní potřeby, prožívání a specifika, která změnu jazykového a kulturního prostředí provázejí. A právě pomoc s uspokojením bazálních potřeb dítěte vč. zajištění bezpečného a respektujícího prostředí je nutným předpokladem pro účinné vzdělávání. A jak doplnila programová ředitelka METY, nelze zapomínat na učitele, protože i ti potřebují pomoc, podporu a respekt k jejich pocitům a potřebám v jejich často nelehké situaci. Nadšenců a odvážlivců se u řečnického pultíku Goethe-Institutu vystřídalo během jednoho květnového dne 16 a představili své zkušenosti stovce návštěvníků. Níže najdete krátký popis jejich příspěvků a prezentace ke stažení.
META přechází na nový vizuální styl, který se objevil v některých prezentacích a v čerstvě vydané výroční zprávě, kterou pro METU realizuje Studio Breisky.
Pohled dítěte poskytla Xue Chadtová, současná asistentka pedagoga v MŠ Čtyřlístek a studentka VOŠ. Z Pekingu přijela do České republiky v 9 letech. S nulovou znalostí češtiny nastoupila do české školy. Kromě individuální výuky češtiny, kterou mohla zakoušet všemi smysly, hrály klíčovou roli při začlenění do školy i společnosti potřeby přijetí a psychické pohody.
Moje dětské začátky v České republice (Xue Chadtová Song, MŠ Čtyřlístek, Praha)
Do světa prožívání a potřeb dětí s OMJ žijících ve dvou kulturách pozvala Lucie Hubertová, VŠ pedagožka TU v Liberci, dětská poradenská psycholožka a matka s migrační zkušeností. Popsala psychologické aspekty: osamělost, vykořenění, vyčerpání, tiché období, vývoj etnické identity ad. a nabídla možnosti pro jejich řešení v praxi. Popsala modely: CAP (C. Igoa), kulturně-senzitivní poradenství, systém podpory dětí s OMJ na Manhattan High School v Kansasu. A na závěr vyzdvihla empatii, přijetí a vstřícnost vůči dětem s OMJ a využívání motivačního hodnocení a poradenství zohledňující kulturní specifika. Neboť jak říká: „Dobrý psychický stav dítěte, pocit psychické pohody (well-being) je zásadním předpokladem optimálního vývoje dítěte, včetně předpokladů pro učení!“
Psychologické aspekty dětí žijících ve dvou kulturách (Lucie Hubertová, Technická univerzita v Liberci)
Islandština je druhým jazykem pro 10 % dětí, které se vzdělávají na islandských školách. Potřebu komunikace mají všechny děti. Děti s OMJ to mají v komunikaci o něco složitější. Pro jejich úspěšné začlenění je kromě znalosti vyučovacího jazyka nutný i rozvoj jazyka mateřského a poznávání vlastních kořenů. V neposlední řadě je pak nutný takový vzdělávací systém, který se dokáže přizpůsobit potřebám žáků a nevyžaduje opak. Stejně tak je významná aktivní role imigrantů. Renata E. Pešková z Islandské univerzity vyšla z pojetí vzdělávání na Islandu, kde… „Rolí základní školy, ve spolupráci s domovem, je podpořit všeobecný rozvoj studentů a připravit je na aktivní účast v demokratické společnosti, která se stále vyvíjí. Praxe a metody v základních školách jsou charakterizovány tolerancí a náklonností, křesťanským dědictvím islandské kultury, rovností, demokratickou spoluprací, zodpovědností, zájmem, odpuštěním a respektem k lidským hodnotám. Základní škola usiluje o organizaci své činnosti tak, aby plně odpovídaly pozici a potřebám jejích studentů a podporovaly jejich všeobecný rozvoj, blahobyt a vzdělání každého jednotlivce.“ Škola 21. století, kde přednost před vzájemným srovnáváním má hodnocení formou rad, děti i učitelé mají prostor vzájemně se vzdělávat a společně objevovat své silné stránky.
Vzdělávání v cizině: pohled českého rodiče (Renata Pešková, Pedagogická fakulta, Islandská univerzita)
V komunitní škole v Palermu staví podporu dětí na respektu k sobě a druhým. A zároveň, jak říká Stefania Guccione, didaktická koordinátorka Thomas More Scuola Paritaria Bilingue a prezidentka PUERI soc. coop. soc.. „Dítěti je potřeba dát šanci být tím nejlepším na světě.“ Děti se musí ve škole cítit příjemně, jinak nelze se vzděláváním začít. Děti cizinci patří do skupiny žáků se SVZ a to je také jeden z důvodů proč nelze považovat neznalost (nesplnění úkolu) ve druhém jazyce za chybu. Systém podpory je v komunitní škole v Palermu založen na specificích a potřebách dětí vzhledem k jejich věku a dle toho jsou dětem nabízeny činnosti týkající se výuky a rozvoje druhého jazyka. V Palermu podporují zapojení spolužáků a vzájemnou pomoc při plnění běžných úkolů, pracují s dobrovolníky a úzce spolupracují s rodiči. A jaké využívají strategie? „Vše může fungovat hladce s trpělivostí, dostatkem času a s malou pomocí od všech.“
Zkušenosti a strategie komunitní školy (Stefania Guccione, MŠ a ZŠ Palermo / Soc. Coop. Soc. PUERI, Itálie)
Tereza Vágnerová, odborná pedagogická pracovnice METY, navázala na první část konference a popsala, jakou podporu META poskytuje. Popsala formy pomoci od akreditovaného vzdělávání pro pedagogy, metodické podpory, síťování klíčových aktérů v regionech ad. vždy s cílem, co nejlépe podporu nastavit. Mj. zmínila, že největší počet dětí cizinců je hned po Praze ve Středočeském, Plzeňském a Ústeckém kraji. V rámci rozvojových programů je však podpořena pouze malá část z nich. Akcentovala důležitost spolupráce klíčových aktérů, kdy např. pedagogicko-psychologické poradny jsou nezbytným partnerem v dialogu při efektivním nastavení podpůrných opatření.
Radka Nováková a Jiřina Bartošová, multiplikátorky METY, představily svou zkušenost v regionech. Mluvily o spolupráci s klíčovými aktéry a o hledání a nalézání cest, jak dětem bez dostatečné znalosti jazyka pomoci. Zmínily i význam obohacení, který práce s dětmi s OMJ přináší. Ukázalo se také, že funguje spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami v regionu, neziskovými organizacemi a objevuje se dobrá praxe škol, které mají se vzdělávání dětí s OMJ zkušenosti.
Stále však platí, že chybí systémová podpora i reálné počty žáků s potřebou výuky češtiny (aktuálně známe pouze počty žáků cizinců), jakož i analýza potřeb škol při jejich vzdělávání.
Podpora pedagogů na ZŠ a síťování klíčových aktérů v regionech (Tereza Vágnerová, Radka Nováková, Jiřina Bartošová, META, o.p.s.)
Blanka Tollarová a Renáta Mikešová ze Sociologického ústavu AV ČR prezentovaly vyhodnocení dotazníkového šetření, který META realizovala letos na jaře ve školách v Praze, Plzeňském, Středočeském a Ústeckém kraji. Šetření zjišťovalo kromě počtu žáků s OMJ na školách i úroveň jejich znalosti češtiny resp. míru potřebné jazykové podpory. Šetření bylo realizováno v 175 školách, kde se vzdělává celkem 72 073 žáků. Průměrný počet žáků na jedné škole je 412, 28 je pak průměrný počet cizinců a 21 žáků s OMJ s češtinou na úrovni 0, 1 a 2. Ukázalo se, že pražské a plzeňské školy mají více zkušeností se vzdělávání žáků s OMJ. Dětí s nulovou znalostí jazyka je na školách od 5-7 %. Dotazník zjišťoval i využívání forem podpůrných opatření pro děti s nulovou znalostí. Nejčastěji školy využívají intervence ŠPZ, asistenta pedagoga, odpolední kroužky češtiny jako druhého jazyka. Pouhých 13 škol využívá výuku ČDJ na škole jmenované krajem a pouze 3 školy mají v nabídce ČDJ jako další volitelný jazyk. Necelá polovina škol využívá podpůrných opatření méně než průměr (tedy podporují žáky o poznání méně než ostatní), nejvíce jich pak využívají pražské školy. Významná je i podpora školám ze strany nestátních neziskových organizací, které poskytují výuku češtiny, metodickou podporu ad. Šetření také ukázalo, že intenzivní výuku češtiny, kombinovanou s podporou asistenta pedagoga a odpoledními kroužky, kterou odborníci považují za optimální, nabízí pouze pětina škol. Nejvíce tuto podporu nabízejí školy s větším počtem žáků s OMJ na škole (v Praze a Plzeňském kraji). Jako nejlepší nástroje pro řešení situace žáků s OMJ školy uváděly okamžitý nárok na výuku ČDJ (až polovina škol), více mzdových prostředků, odborníky na výuku ČDJ, metodickou podporu, více prostředků na asistenty pedagoga, sdíleného učitele ČDJ pro více škol a DVPP v tématu začleňování dětí a žáků s OMJ.
Žáci s OMJ a jejich podpora na školách: zjištění z dotazníkového šetření META, o.p.s. (Blanka Tollarová, Renáta Mikešová, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.)
Projekt „Společná adresa – Praha 13“ a zkušenosti městské části s integrací cizinců zprostředkoval Petr Syrový z oddělení prevence a rozvoje sociálních služeb. Cizincům na území městské části, kde jich je na 12 tisíc, poskytují kurzy češtiny, vzdělávají pedagogy, provozují klub pro děti, pořádají kulturní akce a nejrůznější setkání. Dětí v ZŠ je cca 900, Pan Syrový také zdůraznil, že podpora je nutná už u dětí v MŠ.
Projekt „Společná adresa – Praha 13“ – zkušenosti městské části s integrací cizinců (Petr Syrový, oddělení prevence a rozvoje sociálních služeb, MČ Praha 13)
Jan Heinrich, sociální pracovník z METY, potvrdil potřebu komplexní podpory žáků s OMJ a multidisciplinárního přístupu. Zdůraznil mj. vztahy s rodiči jako významný aspekt při začleňování do školy, možnost účasti na volnočasových aktivitách a navazování vztahů s vrstevníky. Velké téma je pak hodnocení formou známek, kdy děti, bez dostatečné podpory, opakovaně selhávají a to např. u diktátů, vyjmenovaných slov, slohů ad. Důsledkem neúspěchu je pak demotivace, únava, smutek, deprese či poruchy chování.
„Není to jen čeština“ – spolupráce s rodinami žáků s odlišným mateřským jazykem (Jan Heinrich, META, o.p.s.)
Tereza Linhartová, odborná pedagogická pracovnice METY, zaměřila svůj příspěvek na podporu dětí s OMJ v MŠ. Představila výčet aktivit, které může MŠ dělat, aby efektivně dítě s OMJ začlenila. Jedna z významných podpor, kromě systematického rozvoje češtiny, spočívá v komunikaci s rodiči ještě před nástupem dítěte do školky a naplánování jeho adaptace i následné komunikace. Zdůraznila také význam poskytování informací rodičům v různých jazycích a zapojení dítěte do aktivit s celou třídou.
Příklady podpory dítěte s OMJ v MŠ (Tereza Linhartová, META, o.p.s.)
Školu navštěvuje 50 dětí bez dostatečné znalosti češtiny, a 98 žáků má SVP. Pedagogický tým doplňuje 12 asistentů. Roli koordinátora inkluze, stejně jako finanční podporu státu na asistenty považuje ředitel školy Antonín Herrmann za nezbytnou. V ideálním případě by škola měla z resortu dostávat finance na zajištění potřeb začleňovaných žáků, se kterými bude vedení školy flexibilně a odpovědně nakládat. Přání plyne z nedostatečné systémové opory, po které škola volá. Koordinátorka inkluze Lucie Sichingerová pak inspirovala prostřednictvím příkladů dětí s OMJ, se kterými pracuje. Ukázalo se, že největšími hybateli změn jsou právě děti, které kromě výuky češtiny potřebují i zájem a bezpečné prostředí.
Zkušenosti s podporou žáků s OMJ v ZŠ (Antonín Herrmann, Lucie Sichingerová)
Specifickou formu podpory je potřeba nastavovat ve školách, kde je malý počet dětí s OMJ. Klíčovou roli tam hraje výchovná poradkyně. Tou je v ZŠ v Týnci Radka Nováková, která je zároveň zástupkyní ředitele školy pro 1. stupeň. Coby výchovná poradkyně komunikuje s rodiči a nastavuje podporu v rámci školy. Komunikuje s PPP, nastavuje IVP, spolupracuje s kolegy pedagogy a asistenty pedagoga.
Za poslední dva roky, kdy Michaela Jiroutová působí jako odborná pedagogická pracovnice v METĚ, se situace v začleňování žáků na SŠ posunula kupředu. Stále však platí, že žáci s OMJ rovné šance (jako rodilí mluvčí) při přijetí na české SŠ nemají. Vzhledem k aktuálně nastaveným podmínkám ve vzdělávacím systému jsou žáci odkázáni na to, co škola sama v rámci možností zařídí. Roli hraje i vlastní iniciativa a píle. Ale i přesto, že se často žáci snaží, je na nich po dni stráveném ve škole, při odpoledním vyučování češtiny vidět únava a vyčerpání. Kromě přijímaček je tu ještě maturita, kde se žáci cizinci potýkají s neúspěšností. Jestliže u přijímaček jsou to slovní úlohy z matematiky, které žákům „lámou vaz“, u maturity je to pak slohovka a didaktický test, které jsou koncipované pro rodilé mluvčí.
Střední školy hledají a nalézají cesty, jak podpořit žáky s OMJ při studiu (Michaela Jiroutová, META, o.p.s.)
Připravila: Lucie Soukupová, PR a networking
Podpora dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem ve školách: aktéři změn
22. května 2019, Goethe-Institut, Masarykovo nábřeží 32, Praha 1
Program
Konference se konala v rámci projektu Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci VIII (reg. č. AMIF/7/03), který je financován v rámci národního programu Azylového, migračního a integračního fondu a rozpočtu Ministerstva vnitra České republiky.