Vzdělávání žáků s OMJ na SŠ aneb Základkou to nekončí

Vzdělávání žáků s OMJ na SŠ aneb Základkou to nekončí

Společnost META uspořádala 21. 3. 2019 panelovou diskuzi na téma “Vzdělávání žáků s OMJ na SŠ aneb Základkou to nekončí”. Na více než tři hodiny se v Goethe-Institutu sešlo přes 60 zástupců středních škol, pedagogicko-psychologických poraden, neziskových organizací a samospráv, aby společně prodiskutovali témata spojená se studiem žáků s odlišným mateřským jazykem na českých středních školách.

Na úvod shrnula programová ředitelka METY Kristýna Titěrová situaci žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) při přechodu na SŠ. Ukazuje se, že mladí lidé ve věku 15+, kteří na SŠ přicházejí s malou nebo žádnou znalostí češtiny, jsou častěji než jejich čeští spolužáci ohroženi školní neúspěšností a mohou předčasně opouštět vzdělávací systém. To dokazují také čísla: počet žáků cizinců na středních školách se výrazně nezvyšuje, ačkoliv na ZŠ se jejich počet za posledních 5 let zvýšil o 33%.

Tento trend může být způsoben zavedením jednotné přijímací zkoušky, ale i nedostatečnou jazykovou přípravou před vstupem na SŠ. V návaznosti na to Kristýna Titěrová představila účastníkům koncept ročního přípravného kurzu češtiny před vstupem na SŠ, který META pořádá již třetím rokem a který v českém vzdělávacím systému zatím výrazně chybí.

Eva Kalinová, vedoucí služeb pro cizince META, pak přiblížila potřebu komplexní podpory nově příchozích mladých migrantů. Účastníkům ročního kurzu je nejčastěji mezi 15 a 17 lety a kromě jazykové bariéry, nedostatku informací a běžných problémů teenagerů, musí čelit i pocitu vykořenění způsobeném změnou prostředí a ztrátou sociálních kontaktů. Úsilí a motivace samotných studentů však nemusí stačit. Pro to, aby se mladí lidé s neznalostí češtiny na české střední školy dostali a studium také úspěšně dokončili, je velmi důležitá podpora sociálních pracovníků nejen v průběhu přípravného kurzu, ale i po nástupu na konkrétní SŠ. Dobře fungující podpora žáků s OMJ přímo na školách je však nezastupitelná a je tou nejlepší prevencí jejich předčasného odchodu ze vzdělávání.

Sociální pracovnice Hana Marková z METY a Kristýna Šlajsová z Centra pro integraci cizinců nám na dvou konkrétních případech absolventů ročního přípravného kurzu Josého a Francka představily, čím jejich klienti procházejí před přijetím na SŠ i po něm. José měl po příjezdu z Venezuely velmi náročnou finanční, rodinnou i sociální situaci. Pomoc sociálních pracovnic byla při řešení rodinné situace a sžívání se s novým prostředím klíčová. Přestože v ročním kurzu patřil mezi nejmotivovanější studenty, zanechal studia na SŠ hned v 1. ročníku, protože potřeboval finančně podpořit svou rodinu, která přijela do České republiky později. Díky návaznému kariérovému poradenství se podařilo, aby studium nevzdal úplně a letos si znovu podal přihlášky na SŠ.

Příběh Francka z Kamerunu ukazuje, že velký podíl na dobrém začlenění do školy má také podpora přímo na SŠ. Kurzy češtiny jako druhého jazyka (ČDJ), podpora školního psychologa a dobrá spolupráce s rodiči hrají zásadní roli ve školní úspěšnosti nejen nově přijatých žáků. Franck dále využívá podpory dobrovolníka v METĚ při individuálním doučování, kde společně probírají terminologii školních předmětů (tj. akademický jazyk).

Velkým přínosem pro diskuzi byla Barbora Krčmářová z MŠMT, která objasnila náležitosti přihlašování na SŠ. Zmínila nově vydaný metodický pokyn MŠMT, který upřesňuje dokládání předchozího vzdělání u žáků přicházejících ze zahraničí. Ministerstvo tak reagovalo na situaci, kdy některé střední školy po uchazečích neoprávněně požadovaly doložení nostrifikace. Paní Krčmářová uvedla, že rozhodně není nutné, aby uchazeč dokládal nostrifikaci ukončeného základního vzdělání. K přijetí na SŠ je nutné doložit příslušnými dokumenty pouze splnění povinné školní docházky v délce 9 let. V diskuzi po příspěvku se však ukázalo, že se školy setkávají s odlišným výkladem České školní inspekce, která mimo doložení legality pobytu vyžaduje také právě nostrifikaci předchozího vzdělání. Dále paní Krčmářová zmínila změny v doporučování školských poradenských zařízení pro úpravu podmínek přijímání ke střednímu vzdělávání. Nově mohou ŠPZ ve zjednodušeném formuláři doporučit úpravu podmínek žákům bez ohledu na jejich dosavadní podporu ve výuce formou podpůrných opatření. Žáci s OMJ mohou být zařazeni do kategorie uzpůsobení dle druhu znevýhodnění „O“ (ostatní).

Radka Nevosadová a Barbora Růžičková z Karlínské OA a VOŠE představily individualizaci přijímacího řízení pro žáky s OMJ a jejich následnou podporu při studiu. V posledních 3 letech na jejich škole studovalo každoročně více než 30 žáků s OMJ.

Odborná pracovnice služeb pro pedagogy Michaela Jiroutová pak informovala účastníky o podpoře středoškolských pedagogů, kterou META nabízí ve třech základních podobách: poradenství, semináře a informace a výukové materiály na portálu www.inkluzivniskola.cz. Představila také systém podpory na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno, s níž spolupracuje.

Diskuze se dále zúčastnily pedagožky Blanka Blažková ze Střední zdravotnické školy Turnov a Hana Fördöšová ze Střední odborné školy logistických služeb, které popsaly hlavní pilíře podpory žáků s OMJ na jejich školách. Za nejdůležitější shodně považují přítomnost “styčného důstojníka” z učitelského sboru, který si vezme na starosti téma podpory žáků s OMJ a motivuje ostatní pedagogy. Blanka Blažková se ve škole pravidelně setkává s učiteli každé 3 měsíce a sdílí společně, co funguje a na čem je třeba ještě zapracovat. Důležitá je také spolupráce s ostatními pedagogy na tvorbě plánů podpory. Paní Fördöšová pak zmiňovala několik bodů podpory, které pedagogové žákům poskytují a které si obě strany pravidelně vyhodnocují. Na všech uvedených školách je již samozřejmostí výuka češtiny jako druhého jazyka, liší se ale způsob financování. Někdy školy čerpají finance z podpůrných opatření, častěji ale z šablon či jiných zdrojů.
Jako pozitivní vedlejší efekt vzdělávání žáků s OMJ vidí Blanka Blažková nutnost (či spíše příležitost) upustit od frontální výuky a zaměřit se více na to, co učí a jak. Její hodiny se tak staly efektivnější, zábavnější a srozumitelnější pro všechny žáky.

Na závěr představila koordinátorka dobrovolníků Markéta Marques nově zaváděný koncept METY, tzv. Buddy program. Tento program vychází z dobré praxe např. na vysokých školách či na školách v zahraničí a měl by pomoci žákům s OMJ při vstupu na střední školu. Žák s OMJ je propojen s tzv. Buddym, tedy zkušenějším studentem, jenž ho provede všemi případnými úskalími v novém prostředí a zároveň s ním třeba stráví i část svého volného času. Podobnou myšlenku se některé SŠ snaží do své praxe zavést, často ale neúspěšně. Proto META nabízí středním školám možnost na Buddy programu, který pomáhá adaptaci a integraci do nového prostředí, intenzivněji spolupracovat.

Živá diskuze mezi příspěvky i o přestávce ukázala, že téma podpory mladých lidí přicházejících ze zahraničí je mezi zúčastněnými vnímáno jako velmi potřebné. Poradny i školy by uvítaly mnohem více metodické podpory ze strany MŠMT při přijímání zahraničních uchazečů, ale i při ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou. Jako velmi nedostatečné hodnotili účastníci možnosti úlev u těchto zásadních zkoušek, které žákům bez dostatečné znalosti češtiny brání v jejich úspěšném zvládnutí. Většina účastníků se shodla, že současné legislativní nastavení nerespektuje rovné příležitosti. Velkým tématem bylo také zajištění podpory při studiu například ze strany krajů. Jediným výrazně aktivním krajem při podpoře zahraničních středoškoláků je totiž hlavní město.

Program panelové diskuze byl velmi nabitý a témat k diskuzi bylo více než vymezeného času. Účastníci kvitovali velkou praktičnost příspěvků. Věříme, že akce byla pro účastníky inspirativní, a můžeme slíbit, že k tématu podpory žáků s OMJ na SŠ jsme se nesešli naposledy.

Autorky: Kristýna Titěrová, Michaela Jiroutová, Karolina Petrželková
Foto: Naďa Runštuková