Proč je důležitá jazyková podpora dětí s OMJ v předškolním vzdělávání?

Lingvistický aspekt

Začít s výukou češtiny jako druhého jazyka už v mateřské škole má bezesporu mnoho výhod. Z pohledu lingvistiky je období předškolního věku ideálním obdobím osvojování jazyka a jeho rozvoje. Při nástupu do MŠ mají děti s OMJ možnost naučit se český jazyk bez přízvuku díky rozvinuté fonematické citlivosti, která se ve školním věku postupně vytrácí. Děti se učí přirozeně při činnostech, ovšem za předpokladu, že mají dostatečný input (zjednodušený jazykový projev cílený přímo na ně) v daném jazyce.
Na počátku si dítě v cizojazyčném prostředí přirozeně prochází tzv. tichým obdobím s minimálními projevy v cílovém jazyce. Toto období je vhodné překonat již na úrovni MŠ než přijdou výzvy právě v podobě známek a zátěže domácími úkoly. Na základní škole již každé dítě potřebuje být velmi rychle schopné komunikovat. Pokud se dítě stále bojí mluvit a je nejisté, můžete pak často slyšet výroky pedagogů typu: “Kdyby se mu ve školce víc věnovali, tak tu teď nesedí a nemlčí. Ničemu nerozumí, nezapojuje se do výuky.”  V případě, že začne dítěti být poskytována systematická podpora teprve na jednom z vyšších stupňů vzdělávání, je to pro dítě velmi náročná situace a již si výrazně uvědomuje znevýhodnění oproti svým vrstevníkům.

V mateřské škole na děti ještě není vyvíjen žádný tlak v podobě domácích úkolů a známkování. Učí se hrou a osvojují si jazyk při činnostech. Bohužel však běžný pobyt v mateřské škole nestačí k osvojení znalosti českého jazyka na takové úrovni, aby nástup do základní školy a jeho další školní úspěšnost proběhla bez problémů. Dítě potřebuje systematickou a cílenou jazykovou podporu od první chvíle, kdy nastoupí do českého vzdělávacího systému – tj. již v mateřské škole. Většina učitelek v MŠ se na odborné pracovnice naší organizace obrací s problémy jinojazyčných předškoláků s výslovností a zejména pak s problémy v rovině morfologicko-syntaktické. Neschopnost dětí s OMJ skloňovat a časovat je také uváděna jako velmi častý důvod odkladu školní docházky. V běžném provozu MŠ se těmito specifickými problémy nelze zabývat, proto je k osvojení gramatických zákonitostí jazyka potřeba se daným jevům cíleně věnovat a osvojování dítěte podpořit, byť hravou formou.

Kurikulum

Dále nezapomínejme, že v souladu s dokumentem RVP PV mají mít všechny děti bez rozdílu rovnocenné postavení a žádné z nich nesmí být znevýhodňováno. Pokud dítěti s OMJ není poskytována jazyková podpora ve formě doučování češtiny jako druhého jazyka, lze hovořit o znevýhodňování těchto dětí. Hlavními principy RVP PV je umožňovat rozvoj a vzdělávání každého jednotlivého dítěte v rozsahu jeho individuálních možností a potřeb a zároveň umožňovat mateřské škole využívat různých forem i metod vzdělávání a přizpůsobovat vzdělávání konkrétním regionálním i místním podmínkám. Tyto zásadní body dle našeho názoru nelze bez poskytování systémové podpory dětem s OMJ v MŠ zajistit.

Ve všech oblastech týkajících se klíčových kompetencí jsou očekávané výstupy, které se opírají o znalost češtiny (například biologická oblast – pojmenovat části těla, orgány, znát jejich funkce). V oblasti Dítě a jeho psychika je podoblast přímo nazvaná Jazyk a řeč. Požadavek na dítě z hlediska interpersonálního přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem je rovněž založen na komunikačních dovednostech a znalosti jazyka. Význam pedagoga MŠ jako vzoru pro dítě v sociálně-kulturní oblasti je nezpochybnitelný (viz dále).

Sociokulturní aspekt

Úkolem předškolního vzdělávání je zajišťovat odbornou péči, být zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života i vzdělávání. Cílem pedagogů v předškolním vzdělávání je rozvoj dítěte, jeho učení a poznání. Dítě s OMJ si nemůže osvojit základy hodnot, na nichž je založena naše společnost bez jazykové podpory. Aby pedagog v MŠ mohl dítěti předat sociokulturní zvyklosti ČR, je třeba nejdříve u dítěte zajistit alespoň základní porozumění. Právě jazyková podpora dětí s OMJ umožní těmto dětem dosáhnout cíle předškolního vzdělávání – osvojení schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.

Psychologický aspekt

Děti předškolního věku potřebují mnohem více než děti starší přístup individuální a naplňující jejich potřeby. Co se týče psychosociálních podmínek, děti se primárně potřebují cítit v prostředí mateřské školy bezpečně, což v případě absolutního neporozumění nelze. Jak zdůrazňoval již Maslow, dokud není uspokojena potřeba bezpečí, děti si nebudou schopné osvojit cílový jazyk a jeho prostřednictvím navazovat vztahy s pedagogy a svými vrstevníky, natož se v budoucnu prostřednictvím daného jazyka učit a získávat nové vědomosti.

Význam jazykové podpory na úrovni MŠ

Jazyková podpora v MŠ je klíčová pro přípravu dítěte na nástup do základní školy. Potřeby dítěte s OMJ se neomezují pouze na osvojení klíčových kompetencí a sociálních dovedností, ale jsou znásobeny potřebou osvojit si komunikační jazyk v dané zemi za účelem dalšího vzdělávání. Dítě s OMJ, které nebude mít zajištěnou jazykovou podporu od nástupu do MŠ, je ohroženo školní neúspěšností. Bude se zvyšovat počet odkladů školní docházky, počet dětí v přípravných třídách, počet dětí, které budou v ZŠ selhávat. Vzhledem k tomu, že v přípravných třídách se schází děti s různými SVP (poruchy učení, vývojová dysfázie, PAS, logopedické vady, mentální postižení, nedostatečná znalost cílového jazyka výuky apod.) je otázkou, zda přípravné třídy mohou z kapacitních důvodů zcela vyřešit daný problém.

Důkazem důležitosti jazykové podpory dětí s OMJ na úrovni MŠ je situace předškolních dětí v tomto školním roce. S ohledem na vládní opatření některé děti téměř zcela vypadly ze vzdělávacího systému. Dětem s OMJ, které ztratily na převážnou část roku kontakt s českým jazykem, bude v letošním roce hromadně navrhován odklad školní docházky a náprava nedostatečné znalosti češtiny u této generace dětí si vyžádá intenzivní práci v letech následujících.

Učitelky v MŠ se potýkají s problémy, které bez cílené jazykové podpory dětí s OMJ nezmizí a budou zatěžovat pedagogy na dalších stupních škol. Mnoho nadaných žáků s OMJ odchází studovat navazující SŠ a VŠ studium na zahraniční školy. V případě dětí s OMJ, které se po celou dobu povinné školní docházky z důvodu nedostatečné znalosti českého jazyka potýkají s potížemi ve většině vyučovacích předmětů, narážíme naopak na předčasné a zbytečné ukončování vzdělávání.

Cílem pedagogů, odborné veřejnosti i MŠMT by mělo být tomuto odkládání problému a výpadkům významné části dětí a žáků ze vzdělávacího systému pokud možno předejít. Nezbytnou podmínkou je podle nás zajištění systémové jazykové podpory zejména v počátcích vzdělávání každého dítěte s OMJ.