Odborníci ze SR a ČR v Bratislavě představili návrhy na zlepšení začleňování a jazykové přípravy dětí a mladých cizinců v českém a slovenském školství. Současný systém podpory dětí s odlišným mateřským jazykem v obou zemích totiž vykazuje závažné systémové nedostatky, a tisíce dětí tak zbytečně propadávají sítí podpory.
„Nechceme, aby o budoucnosti dítěte rozhodovalo to, jak rychle se naučí slovensky, ale jeho schopnosti, talent a sny,” — učitelka ze základní školy v Bratislavě.
Kvůli chybějící dlouhodobé strategii a nedostatečné koordinaci dochází k mrhání talentem a potenciálem dětí, které jsou z důvodu jazykové bariéry a dalších systémových překážek znevýhodněné zejména při přechodu na střední školy. Počet dětí s cizí státní příslušností roste v obou zemích podobně – za 4 roky válečného konfliktu na Ukrajině vzrostl skoro na trojnásobek:
| Ukazatel | Česko | Slovensko |
|---|---|---|
| Žáci cizinci na ZŠ (nárůst během války od 2021/22 do 2025/26) | z cca 30 000 na 76 000 (2,5 × více) | z cca 4 700 na 13 900 (3 × více) |
| Aktuální počet cizinců celkem v MŠ, ZŠ a SŠ | 120 000+ dětí | 23 900+ dětí |
| Podíl cizinců z počtu žáků v ZŠ v hlavním městě | Praha 17 % | Bratislava 13 % |
zdroj: CVTI, SR; META; MŠMT ČR
V Česku až 7 z 10 mladých lidí s migrační zkušeností ve věku 15–19 let není na střední škole – u jejich českých vrstevníků je to pro srovnání jen 1 z 10.
Předběžné výstupy z mezinárodního kvalitativního výzkumu slovenského Centra vzdělávacích analýz ukazují, že Česko i Slovensko se potýká s podobnými výzvami: nedostatečná a nepropojená data, nízká informovanost rodičů, nedostatečná jazyková příprava, absence podpory mezi základní a střední školou nebo přijímací a maturitní zkoušky, které fungují spíše jako bariéra na vstupu i výstupu ze středního vzdělávání. Česko na krizi reagovalo rychle a včas, ale v mnohém neobratně – Slovensko pozdě, ale odvážněji.
„Síť systémové podpory u nás existuje, ale její oka jsou příliš velká a tisíce dětí jí nenávratně propadávají. Nedokázali jsme se zcela přesunout od krizového řízení k dlouhodobé strategii,” řekla Martina Škrdlantová, vedoucí advokačního oddělení organizace META, s tím, že klíčový je pro Česko posun k dlouhodobě udržitelné koncepci podpory, která bude cílená a individualizovaná, postavená na zjišťování skutečných potřeb dětí, systémově koordinovaná a každému dítěti poskytne ve škole bezpečný prostor.
„V takto nastaveném systému by děti nebyly neviditelné – škola by jim nastavila podporu, kterou skutečně potřebují. Měly by ve škole své pevné místo a cítily se v ní přijaté a v bezpečí. Jejich hlas by byl slyšet, i když to zatím neumějí říct,” dodala Škrdlantová.
Že to jde, dokazují konkrétní příklady z obou zemí.
Slovenská expertní organizace Inklucentrum – Centrum inkluzívneho vzdelávania – nedávno oceněná mezinárodní cenou SozialMarie – pomáhá s integrací cizinců v Bratislavě od začátku války na Ukrajině. Ve spolupráci s CPP Bratislava III. rozběhla na školách psychosociální podporu pro děti z Ukrajiny, s městem Bratislava model městského inkluzivního jazykového centra s učebnicemi a kurzem pro učitele a společně s NIVAM (obdoba českého NPI) spustila první dvě pokusné adaptační třídy na bratislavské ZŠ K. Brúderovej.
„Nechceme, aby o budoucnosti dítěte rozhodovalo to, jak rychle se naučí slovensky, ale jeho schopnosti, talent a sny,” řekla novinářům učitelka slovenštiny jako druhého jazyka Alexandra Alexander z bratislavské základní školy, která má až 21% podíl žáků cizinců. „Komplexní podpora má smysl jen tehdy, když se partneři v regionech navzájem znají a sdílejí data i cíle,” doplnil Lukáš Vlček, ředitel Krajského centra vzdělávání z Plzně.
V Česku nabízí Krajské centrum vzdělávání v Plzni obdobně jako META v Praze již několik let roční kurz v rozsahu až 1 000 hodin a letní kurzy pro budoucí středoškoláky, metodické vedení učitelů i síťování partnerů v regionech. Inklucentrum a META prosazují systémové změny ve vzdělávací politice a realizují advokační činnost.
Organizace META se přímé i systémové podpoře dětí s odlišným mateřským jazykem věnuje již 20 let. Vytvořila a spravuje informační a metodický portál pro školy Inkluzivní škola, informační servis pro rodiče dětí s migrační zkušeností Do školy společně a před týdnem vydala již třetí díl učebnice češtiny jako druhého jazyka pro mládež Levou zadní.
Analytik Michal Rehúš z Centra vzdelávacích analýz z rozhovorů s experty v rámci výzkumu realizovaného v projektu Podpora ukrajinských detí v integračnom procese v školách na Slovensku a v Českej republike v obou zemích předběžně identifikoval pět průřezových opatření, která mohou výrazně podpořit úspěch dětí:
České a slovenské expertní organizace vyzývají rezorty školství a relevantní státní instituce, aby navýšily investice do navrhovaných systémových opatření – výzkumy opakovaně potvrzují, že investice do vzdělávání dětí s migrační zkušeností se státu vrací mnohonásobně na daních a odvodech.
