Jaké může mít dopady uzavření škol na děti s jazykovým či sociálním znevýhodněním při přechodu z MŠ na ZŠ?
Je návrat do MŠ či opakování první třídy podpora těch nejmenších nebo traumatizující zkušenost? Měly by školy podporovat každé dítě, aby se rozvíjelo v rámci svých možností nebo bezpodmínečně trvat na tom, aby všechny děti vyhověly stejným nárokům? Co si o tom myslí zkušení pedagogové? A jak se k tomu staví odborníci? Jaká podpora se u těchto dětí osvědčuje?
Někteří předškoláci v loňském školním roce prakticky nechodili do mateřské školy, zápisy většinou proběhly buď online nebo jen s rodiči. Základní školy tak mohou mít jen malou představu o potřebách přijatých dětí. Někteří rodiče brzy uslyší větu: “Vaše dcera výuku nezvládá, v mateřské škole jí bude líp”, “Váš syn si bude muset zopakovat první třídu, aby se to pořádně naučil”, nebo “Neumí česky, do první třídy nemůže, požádejte o dodatečný odklad”.
Každý rok tyto věty slyší až 1,5 % rodičů prvňáků. Více jak 1700 dětí 1. třídy ročně dostane v průběhu prvního pololetí dodatečný odklad nebo propadne na konci školního roku. Nejčastěji v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Bude to letos jinak?
Zveme Vás na online diskuzi pořádanou společně organizacemi META a Člověk v tísni o zkušenostech s dětmi s odlišným mateřským jazykem či sociálním znevýhodněním při přechodu na ZŠ.
Na panelové diskuzi vystoupí:
Zkušenosti z poradenské činnosti shrne:
Pohled škol budou sdílet:
Akcí provede Kristýna Titěrová, programová ředitelka META.